Jaký je Adam fotbalista většina z nás ví, ale jaký je a byl brácha?
Adam je neskutečně hodnej kluk, řekl bych čistá duše. Byl takový vždycky, ale jelikož jsme od sebe jen 2 roky, patřily k tomu v dětství i vzájemné provokace a bitky, tudíž jsem dřív jeho dobrosrdečnost tolik nevnímal. Vždy jsme se ale usmířili, dodnes spolu vycházíme skvěle, jsme pravidelně v kontaktu a musím říct, že je to fakt zlaťák.

Můžeš na Adama prásknout nějaký průšvih, nebo to byl vždy slušňák?
Napadá mě snad jen kdysi na prvním stupni ZŠ. Mamka kvůli tomu musela do školy, protože se popral se spolužákem. Musím se Adama ale zastat, protože ten kluk byl neskutečnej grázl, takže jsem pro něj měl pochopení. Bylo to ale výjimečně, jinak je to slušnej kluk.

Hádali jste se doma někdy kvůli fotbalu?
No jéje! Jelikož je Adam příznivcem Realu a já Barcelony, dostávali jsme se kdysi často do křížku právě kvůli hodně odlišným názorům na toto téma. Naštěstí nás s věkem tohle handrkování pustilo a teď už to tolik nehrotíme.

Kdy jste si spolu s bráchou naposledy zakopali?
Myslím, že to bylo někdy ve starších žácích. Adam tam hrál ještě jako útočník a já na stoperu.
(Bratři v jednom dresu: Adam vpravo dole, Filip nahoře třetí zleva)

Co jsi říkal na Adamův přestup do Hradce?
Měl jsem z toho samozřejmě radost. Všechno v létě nasvědčovalo tomu, že by měl v první lize zůstat, tak bylo jen otázkou, kam to bude. Myslím, že se pro něj Hradec ukázal jako ideální volba, protože zde konečně dostal šanci chytat ligu, což mu dá fotbalově opravdu hodně.

Sleduješ pravidelně bratrovy výkony a už ses byl osobně podívat v nové hradecké aréně?
Výkony poctivě sleduju a když se to nekryje s mým fotbalem, vždy si minimálně zapnu i TV přenos. V nové aréně jsem byl zatím jednou, konkrétně na zápase s Bohemkou a byl jsem z ní nadšený. Je opravdu krásná. Moc hradeckému fotbalu přeju, že se povedlo tenhle vysněný projekt zrealizovat.

Ty sám hraješ 1. A třídu za FC Chýnov. Jaký jsi fotbalista a jaké má klub ambice?
Zakládám si hlavně na bojovnosti a osobních soubojích, snažím se nic nevypustit a udělat tu černou práci pro tým. Na druhou stranu mám slabou techniku. Momentálně hraju hrotového útočníka, ale dokážu zaskočit vesměs na jakémkoli postu. Loni jsem třeba při zranění gólmana dokonce odchytal 4 zápasy. Po loňském odchodu našeho nejlepšího střelce jsme se stáhli z předních příček a chceme hrát klidný střed tabulky.

Jak ses k fotbalu vlastně dostal?
V úplně stejnou chvíli jako brácha. Jemu bylo 5 a mně 7. Děda nás vzal v Chýnově na hřiště, kde trénoval ty nejmenší jeho kamarád a zapsal nás k němu do týmu.

Rodinnou tradicí Zadražilů je motokros. Co ty a motorky?
Motorky miluju, stejně jako Adam. Jako malí jsme jezdili motokros závodně, dohromady s bikrosem a fotbalem, který ale nakonec zvítězil. Dnes se motokrosu věnujeme už jen pasivně. Poctivě sledujeme dění ve světovém šampionátu a občas se dojedeme podívat na závody. Navíc máme oba motorky alespoň na silnici, na nichž rádi trávíme volný čas.

V raném věku jsi se věnoval fingerboardingu a geocachingu. Jak jsi na tom dnes? 
Je to tak, chválím poctivou práci redaktora, kdysi jsem o těchto dvou koníčcích dělal rozhovor do novin. Fingerboarding jsem kdysi hodně hltal a i když mě to tak v 15 pustilo, pořád jednu desku mám a občas si zaskáču, je to dobré na odreagování. Vlastně i geocachingu se pořád okrajově věnuji. Beru to jako takové příjemné zpestření výletů. Rád to využívám třeba v létě při vyjížďkách na motorce. Než se bloumat bezhlavě po silnicích, naplánuji si raději nějaký okruh během něhož najdu pár krabiček, a poznám tak třeba nová zajímavá zákoutí v našem okolí.