Petr Kovář: Od motokrosu k fotbalu a Adamu Zadražilovi
Co vás přivedlo k motokrosu a jaké byly vaše začátky v tomto sportu?
K motokrosu mě přivedl můj otec, který se mu věnoval amatérsky po práci. Poprvé jsem sedl na motorku v pěti letech.
Jaké momenty ve vaší kariéře považujete za nejvýznamnější nebo nejpamátnější?
Vybojoval jsem osm československých a sedm českých titulů. Nejvíce si cením 2. místa na mistrovství světa ve Sverepci v roce 1985 a 3. místa na mistrovství světa v Holicích v roce 1987. Byl jsem také vybrán do Dukly Praha (1980-1989), kde působili nejlepší jezdci a trenéři – vrchol kariéry.
V čem spočívala vaše příprava na závody, když jste byl aktivním závodníkem? Jak se nároky na trénink od té doby změnily?
Tvrdý trénink je základ. Měl jsem výhodu, že jsem byl nadšený do sportu obecně, a fotbal, kterému jsem se věnoval jako doplňkovému sportu, byl skvělou součástí přípravy.
Jaký je váš přístup k vedení týmu Orion Racing Team? Co považujete za nejdůležitější pro jeho úspěch?
Majitelé pan Jiří Doubek a Vladimír Bohuněk mě pověřili vedením motokrosového týmu Orion Racing Litomyšl. Působím zde již 24. sezónu a naši závodníci získali řadu titulů. Společnost Orion se zaměřuje na prodej domácích potřeb a provozuje přes 100 prodejen v Česku a 50 na Slovensku.
Vím, že vaši synové se věnují fotbalu. Jak se u vás v rodině propojil motokros a fotbal?
Můj syn Petr (37 let) začal hrát fotbal na Žižkově, následně působil ve druhé lize v Xaverově a později v pražském přeboru v Újezdě nad Lesy, kde bydlíme. Michal hrál dva roky za Bohemians a poté se také vrátil do Újezda. S manželkou Irenou jsme je od dětství vedli ke sportu, ale motokros je neoslovil.
Jakou roli hraje fotbal ve vašem životě jakožto sportovce, který vyrostl v motoristickém sportu?
Dvakrát týdně si chodím zahrát fotbal v Újezdě s přáteli pro radost. Jinak fotbal sleduji a fandím Olomouci, kde jsem vyrostl, a Dukle Praha, kam jsem přestoupil během vojenské služby.
V neděli jste navštívil duel Hradce s Slavií. Jaké dojmy jste si z utkání odnesl?
Sledoval jsem Adama Zadražila a zápas skončil spravedlivou remízou, což je v současné formě Slavie úspěch. Dostal jsem lístek od jeho otce Evžena, takže jsem měl možnost vidět Adama v akci.
Stadion v Hradci Králové prošel výraznou modernizací. Jak na vás působil?
Stadion v Hradci je nádherný a velmi se mi líbí.
Brankáře Adama Zadražila znáte osobně. Sledujete jeho kariéru dlouhodobě? Jaké jsou podle vás jeho silné stránky jako brankáře a potenciál?
Sleduji ho od začátku. S Evženem komentujeme mistrovství ČR v motokrosu a často se ptám na Adamovu kariéru. Jeho přednosti jsou skvělý výskok, předvídavost a hra nohama. Také má silnou mentální stránku a potenciál dosáhnout velkých úspěchů.
Jak vnímáte současnou úroveň českého fotbalu?
Reprezentaci sleduji, i když se jí momentálně nedaří. Problém vidím v nedostatku mladých talentů, protože dnešní děti méně sportují a více času tráví u počítačů. Roli hraje i rodina – je důležité, aby rodiče své děti ke sportu vedli.
Vidíte nějaké podobnosti mezi světem motokrosu a fotbalu, pokud jde o přípravu, nasazení nebo týmovou spolupráci?
V 14 letech jsem se rozhodoval mezi fotbalem a motokrosem. Nakonec zvítězil motokros a fotbal jsem měl jako ideální doplněk k fyzické přípravě. Fotbal je týmový sport, kde hraje roli více faktorů a výsledek může ovlivnit rozhodčí. Motokros je o individuální přípravě, kde si výsledky vytváříme sami. Největším úspěchem je vítězství, při kterém zazní národní hymna. S otcem jsme to zažili mnohokrát a ten pocit je nezapomenutelný.